Nový Hrozenkov

Status: Městys

Rozloha: 4 358 ha

Počet obyvatel k 31.12.2013: 2 676

Nadmořská výška: 453 m.n.m.

První písemná zmínka: 1644

PSČ: 756 04

Web: www.novyhrozenkov.cz

V sekci FOTOGALERIE naleznete fotografie obce

Historie obce a významné osobnosti:

Až do roku 1649 byla obec Nový Hrozenkov pouhou součástí obce Hovězí a patřila do vsetínského panství Mikuláše Pazmányho. Uvedeného roku se oddělilo 41 pasekářských usedlosti a vytvořilo novou obec Nová dědina, nazývaná také - snad podle Pazmányho manželky Roziny – Rozinka, Rozinkow, Hrozenkov a konečně od začátku 19. Století Nový Hrozenkov.

Prvním Hrozenkovským starostou- fojtem, byl v letech 1656 - 58 Jan Zbranek. Jeho nástupcem se stal fojt Michl Orság, prapředek nejrozšířenějšího novohrozenkovského rodu. Jeho synové Martin a Michal získali od nových majitelů vsetínského panství uherských Illésházyů rozsáhlé pozemky a stali se nejbohatšími usedlíky v okolí.

Významnou roli v historii Nového Hrozenkova hrají neúspěšné valašské vzpoury proti robotě v letech 1765, 1775, 1783 a 1785. V 17. A 18. Století museli Hrozenkovští bránit obec proti útokům z uherské strany hranice, kterou tvořil hřeben Javorníků. Ani smír za vlády Marie Terezie v roce 1774 neměl dlouhého trvání a v roce 1884 došlo z uherské strany dokonce k pokusům o úpravu zemské hranice. Tento spor se týkal i okolních obcí a byl vyřešen v podstatě až úpravou hranice při rozdělení Československa v roce 1993.

Po revolučním roce 1848 získali hrozenkovští usedlíci do svého vlastnictví množství luk, polí a pastvin. Tehdejší salašnický způsob chovu ovcí a primitivní zemědělství nestačilo uživit obyvatelstvo a počínaje rokem 1885 odjelo postupně více než 1000 občanů hledat práci ve Spojených státech, především pak v Texasu.

Prvním významným průmyslovým objektem byla sklářská huť, kterou v letech 1861 – 63 vystavěl Samuel Reich ve východní části Nového Hrozenkova a pojmenoval ji po své dceři ,,Karolinina huť“. Přílivem sklářů ze vzdálenějších oblastí vznikla kolem huti dělnická osada, jejíž obyvatelé nebyli sžití s místními usedlíky a tradicemi. V důsledků toho došlo v roce 1949 k oddělení osady od Nového Hrozenkova a vznikla tak obec Karolinka.

Snaha o využití dřeva z rozsáhlých lesů vedla k budování pil. V blízkém Vsetíně založila firma Thonet továrnu na nábytek. V té době byl nejrozšířenějším způsobem dopravy koňský povoz. Formani veškeré zboží a suroviny pro skláře i sklářské výrobky dopravovali až do Vídně, Pešti a Terstu. Sláva formanského způsobu dopravy skončila s vybudováním železniční trati Vsetín – Velké Karlovice v roce 1908.

V Novém Hrozenkově má dlouhou tradici školství. Prvním učitelem v obci se roku 1752 stal Jan Vršata, první škola byla vystavěna roku 1790. V roce 1857 byla postavena škola, v jejíž budově se dnes nachází poštovní úřad. Roku 1934 bylo zahájeno vyučování v nové měšťanské škole, která slouží svému účelu po nezbytných úpravách a modernizacích dodnes. Postupně se však otevíraly školy i v okrajových částech obce: 1877 U huti, 1897 ve Vranči, 1903 ve Stanovnici a roku 1925 na Čubově.

Mimořádnou osvětovou akcí bylo v roce 1882 založení místní knihovny, Od počátku 20. století se v obci začal rozvíjet čilý společenský a kulturní ruch ve spolcích Sokol, Orel, DTJ, v národopisných, hudebních a divadelních skupinách. O kulturní život obce se v tomto období nejvíce zasloužil Josef Ország Vranecký , který také obnovil již v té době zapomenutý kroj s bohatou výšivkou, který se na Novém Hrozenkově udržuje dodnes. Ke kulturním akcím širšího významu patřila první výstava obrazů v roce 1933 ( vystavovali bratři Hlavicové, J. Kobzáň, A. Strnadel, K. Langer a další), Salašnická výstava 1936 a výstava Nový Hrozenkov od minulosti k dnešku v roce 1980.

Poloha a přírodní bohatství:

Nový Hrozenkov je malebná obec se statutem městyse ležící na březích řeky Bečvy, zasazená do překrásné scenérie okolních hor a drsné valašské přírody. Rozkládá se v údolí horního Vsacka na hranici se Slovenskou republikou. Je ohraničená Vsetínskými vrchy a Javorníky. Lesy pokrývají 64,5 % rozlohy. Celkově je příroda v katastru městyse velmi zachovalá právě díky vysokému zastoupení lesů s přirozenou skladbou dřevin i vyšší četnosti přírodně zachovalých nelesních biotopů, dále klidných a lidmi nenavštěvovaných zákoutí. Celý katastr městyse leží v CHKO Beskydy. Z maloplošných zvláště chráněných území je vyhlášena lokalita Přírodní památka Brodská se zbytkem jedlobukového pralesa.

Kulturní dědictví a pamětihodnosti:

Ve středu obce si mohou návštěvníci prohlédnout památkově chráněnou dřevěnici z roku 1835, která je v současnosti upravena jako Památník akademického malíře Antonína Strnadla. Zde je možné shlédnout výstavu salašnictví s obrázky tohoto významného malíře, dozvědět se něco o životě na salaši, výrobě ovčího sýru a o zpracování vlny. Od roku 2006 je součástí památníku i informační centrum. V roce 2010 bylo otevřeno druhé informační centrum v Novém Hrozenkově, které se nachází na hřebenu Javorníků a je prvním Slovensko-českým informačním centrem. Nejstarší zděnou budovou v obci je římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1789. Památkově chráněný oltář je z roku 1690, a byl přivezen ze zaniklého kostela v Bruntálu. V roce 2014 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce kostela. Na pasekách a v údolích Vranča a Brodská se dochovaly tradiční dřevěné stavby.

Dovolená a volný čas:

Od počátku 20. století se v obci pod záštitou místních spolků a sdružení začal rozvíjet čilý společenský a kulturní ruch. Kulturní akce jsou velmi často pořádány u Památníku A. Strnadla. V Novém Hrozenkově působí několik spolků a sdružení: Rozínek o.s., pěvecký sbor HAFERA, SDH Nový Hrozenkov, TJ Sokol, Myslivecké sdružení Portáš, Místní jednota Orel, folklórní soubor Ostrévka, Římskokatolická farnost, Charita svaté rodiny a další.

Ve středu obce je fotbalové a volejbalové hřiště s tenisovými kurty, za Bečvou (pod „Kyčerkami"), se nachází dirtpark a bruslařský areál, který je v zimním období v provozu. Pro veřejnost je v areálu školy dostupná posilovna a fitness centrum.

Nový Hrozenkov poskytuje výborné podmínky pro celoroční rekreaci, je dobrým výchozím místem pro putování po valašském kraji. V okolí jsou ideální podmínky pro letní turistiku i zimní sporty. Návštěvníkům slouží několik hostinských a ubytovacích zařízení a rekreačních středisek. V údolí Vranča se nacházejí výborné lyžařské terény se dvěmi lyžařskými středisky - Kohútka a Vranča. Jedno z nejoblíbenějších míst k rekreaci je vodní nádrž ,,Na Stanoch" neboli Balaton. Tato přírodní vodní nádrž o rozloze 9,5 ha slouží v letních měsících nejen ke koupání, ale i k akrobatickým skokům do vody. Návštěvníci se mohou těšit na pěkně upravené okolí s vybudovaným zázemím, využít mohou dětské hřiště, plážový volejbal, skokanské můstky, trampolíny, občerstvení, sprchy + wc, parkoviště, pláže vysypané oblázky i písečné pláže. Balaton hostí každoročně několik akcí, mezi nimiž je nejznámější triatlonový závod Valachy Man, hexagonál ve vzpírání, nebo podzimní rybářské závody. V zimě se vodní plocha promění v ráj bruslařů a nadšenců ledních sportů. Nový Hrozenkov protíná cyklostezka Bečva, která vede celým údolím Valašska - Horního Vsacka.